Milí Pokusní králíci, máte na pažbě další zářez! Díky vám jsme objevili dva nové druhy parazitů. Nejedná se přitom o nějaké mikroskopické červíčky či prvoky, ale o dva vzájemně nepříbuzné druhy parazitických savců!
Koncem minulého roku nám v časopise PLoS ONE vyšel odporně dlouhý článek o vlivu domácích mazlíčků na kvalitu života, duševní a fyzické zdraví a biologickou zdatnost. Většina starších prací tvrdila, že psi a kočky mají veskrze kladný vliv na život svých chovatelů. Když to trochu přeženeme, tak vzpomínka na oblíbeného psa by měla inhibovat růst nádoru lépe než gama nůž a chemoterapie dohromady, a včasné pohlazení oblíbené kočky by mělo rozehnat lepru, frakturu stehenní kosti, či středně pokročilý infarkt myokardu.
Problém je, že většina studií byla provedena špatně – účastníci studie věděli, co asi tak chtějí vědci vyzkoumat. A tak se studie zúčastnili hlavně ti, co už měli na vliv domácích mazlíčků na kvalitu života hotový (obvykle kladný) názor. Tuhle chybu jsme my neudělali. Otázky týkající se chovu psů a koček jsme rafinovaně zamíchali do 80minutového dotazníku týkajícího se mystického myšlení a pověrčivosti. Lidé nám tedy odpovídali na příslušné otázky bez ohledu na to, co si o vlivu domácích mazlíčků na kvalitu života myslí.
A my jsme se při vyhodnocování dat nestačili divit. Standardní dotazník kvality života ukázal, že chov psa a zejména kočky souvisí negativně s téměř všemi aspekty kvality života, včetně duševního a fyzického zdraví, o ekonomické situaci ani nemluvě. Ještě větší vliv pak má to, když člověka pokouše pes, nebo dokonce poškrábe kočka. Ženy i muži, kteří mají rádi psy či kočky nebo které poškrábe kočka, mají také výrazně méně dětí – tedy mají výrazně nižší fitness. Domácí pes a domácí kočka tak z hlediska své role v ekosystému patří jednoznačně mezi parazity, tedy „organismy, kteří pravidelně stráví určitou fázi svého života asociovány s jedním určitým jedincem hostitelského druhu, přičemž oni mají z této asociace užitek a hostitelský organismus škodu.“ Náš článek se jmenuje Friends with malefit. The effects of keeping dogs and cats, sustaining animal-related injuries and Toxoplasma infection on health and quality of life a naleznete ho zde.
Jen na okraj poznamenávám, že na své tři mňoukající parazity rozhodně do budoucna nezanevřu – fitness sem, fitness tam.
A že se tak ptám, jestlipak by vám dnes nevybylo opět pár desítek minut na vyplnění některého z našich skvělých dotazníků? Jejich seznam naleznete na www.pokusnikralici.cz.
Autor: Jaroslav Flegr
Dobrý den, pane profesore a celý týme,
zkoumali jste směr závislosti? Nemůže být vysvětlením to, že lidé, kteří mají deprese, nemoci apod. si pořizují “miláčky”, aby tento nedostatek kompenzovali? A ti, kdo nemají děti si pořizují zvíře, buď také na kompenzaci nebo protože mají čas? Bezdomovci často mají psa, protože mají asi jinak ne moc kvalitní život a pes jim tento život může částečně zlepšit svou společností. Další souvislost mě napadá mezi příjmem (ekon. situací) a chovem zvířat – kdo není materialisticky založen, pořídí si zvíře, protože mu větší benefit než usoořené peníze dává společnost zvířete. Není to klasické Cost-Benefit rozhodování? Takže “paraziti” vlastně nejsou paraziti? 🙂
Hezký den,
Radka Redlichová
Dobrý den, z vědeckého hlediska vcelku není co rozporovat na tom závěru o parazitech. Já mám rád kočky a tak obvykle jedna u mne bydlí (na pozemku, nikoliv uvnitř domu). Psa jsem nikdy nechtěl, ale vždy ho měli prarodiče nebo rodiče a teď je s námi v rodině opět na přání manželky a syna. Z praktického hlediska pro život v domě s velkou zahradou potřebuje člověk kočku, aby zabila aspoň část myší. A psa, aby vyháněl ze zahrady cizí kocoury, kteří jinak všechno pochčijou. A to už ti naši “paraziti” nejsou parazity, protože s nimi žijeme v symbióze. Něco jiného jsou ti praví domácí mazlíčci, k nimž má jejich majitel blízký vztah a mají vliv na vše včetně výběru dovolené atd.